"Skrytý příběh" v našem městečku

Máme rádi Skryté příběhy. Pokud tuto mobilní geolokační hru neznáte, doporučuji se podívat na jejich webové stránky. Nebo zhlédnout starší rozhovor v pořadu Sama doma, ve kterém představuje Skryté příběhy přímo jejich autor - Dalibor Naar. Případně se podívat na novější prezentaci Skrytých příběhů z roku 2019. Bylo by krásné, kdyby i ve městě, kde bydlíme, nějaký ten skrytý příběh byl... Ale prozatím není. Jedno z našich dětí tvrdí, že je to kvůli tomu, že "tady se nikdy nic zajímavého nestalo".

I usedla jsem jednoho dne  k počítači, otevřela náš účet na Actionbound a rozhodla se, že dětem ukážu, že příběh se dá skrýt i v našem městě. Ale všechno nakonec dopadlo jinak - děti si mé práce všimly: "Mamííí, co to děláš?" Podařilo se mi najít nejlepší možnou odpověď: "Překvapení." V tu chvíli bylo jasné, že už TO nedělám jen já. V počítači jsem měla v tu chvíli napsaných jen pár vět a start hry u jedné celkem skryté sochy z šedesátých let (minulého století).

"To bude putování po místních sochách?"

"Ne, proč?"

"Protože tam máš sochu."

"A nemohlo by to být dobrodružné?"

Hledačka s Actionbound

Nevím, jestli nepíšu o něčem, co už všichni znají a používají. Totiž o aplikaci Actionbound. Ale říkám si, že i kdyby tento článeček byl užitečný jen jedinému člověku, bude mít smysl. 

Actionbound je nástroj na tvorbu hledaček neboli questů. A můžete toho v něm dělat opravdu hodně - celkem logicky vytvořit venkovní hledačku, ale také vkládat obrázky, vlastní i cizí videa, zvuky, nastavit délku hledání pokladu...

Čáry s tečkami

Po kontrole toho, co by měly děti podle metodiky "Základy programování ve Scratch pro 5. ročník základní školy" ovládat ve Scratchi na konci 5. třídy, jsem zjistila, že jsme bez jakéhokoliv povšimnutí přešli možnosti Pera. Děti sice ví, že nástroje Pera nejsou v klasické nabídce, ale musí si je přidat z nabídky Rozšíření v levém dolním rohu, ale ale aktivně je nepoužívají.

Ale když děti vesele vytvářejí vlastní příběhy nebo hry, asi je na otáčení a otiskávání čtverečků a koleček nenalákám. Vypadá to, že jsem něco opomenula tak v první nebo druhé třídě... Začínám hledat, co s tím, a procházím cizí projekty ve Scratchi, abych našla nějakou inspiraci.

Když mají máma a děti podobné zájmy...

Minulý týden jsme si s dětmi pěkně pohráli. A taky jsme si zahráli, udělali si pořádek ve fotkách a všechno to dali dohromady. Ale pěkně popořádku: zahráli jsme si spolu na flétny a protože se poblíž zrovna nacházel mobil, tak jsme si to naše muzicírování nahráli. Ale co s nahrávkou? Do sluchátek si ji asi ve volných chvílích opakovaně pouštět nebudeme... 

Děti by se rády pochlubily kamarádům, ale k tomu nám chybí nějaký ten vizuál. Že bychom přidali obrázky - třeba z Pixabay nebo z Unsplash? Není to sice špatný nápad, ale přidat můžeme i vlastní fotografie - ať se pochlubíme ještě o něco víc.

MIT App Inventor 2 aneb naše první mobilní aplikace

Nedávno jsme se rozhodli prozkoumat MIT App Inventor 2. Jedná se o webovou je aplikaci, která slouží k výrobě vlastních aplikací pro mobilní zařízení. Pro začátek je nutné si vytvořit vlastní účet na MIT App Inventor, pohodlně se usadit k počítači a připravit si do ruky mobil nebo tablet s operačním systémem Android. (Pokud nevlastníte androidí zařízení, neklesejte na mysli, stačí i jen počítač.) Potom si ještě musíte na mobilní zařízení nainstalovat MIT AI2 Companion a propojit mobilní zařízení s počítačem. Návod najdete tady, kromě toho tu najdete i návod, jak řešit situaci, pokud nevlastníte mobilní zařízení s operačním systémem Android. Návod je sice psaný v angličtině, ale toho se děsit nemusíte - jak na automatický překlad do češtiny se můžete dočíst třeba na nádherném blogu Dejte mi pevný bod a pohnu i českým školstvím v článku Opakuj si - třeba s kartičkami.

Druhy číslovek

Když jsem chodila na základní školu, bylo pro mě určování druhů číslovek něčím hrozivým, měla jsem pocit, že nemám šanci se to naučit. Navíc se mi mezi neurčité číslovky pletla i některá zájmena. Tak jsem to s dětmi raději zkusila trochu jinak.

Nejdříve jsme si vypsali stručný seznam - prostě jen pár příkladů ke každému druhu číslovek - a přibrali jsme k tomu dvě kostky - čtyřstěnnou (protože se učíme čtyři druhy číslovek) a klasickou hrací kostku s jedním až šesti puntíky (sudé číslo znamenalo číslovku určitou, liché číslovku neurčitou). Házeli jsme kostkou a vymýšleli příběh - v každé větě jsme museli použít druh číslovky, který nám padl na kostkách. Časem nás házení kostkami přestalo bavit, a tak jsme si raději naprogramovali vlastní jednoduchý generátor druhů číslovek ve Scratchi.

Story cubes - třeba v informatice, v češtině nebo v angličtině

Pár informací pro ty, kteří nevědí, co je to Story cubes neboli Příběhy z kostek - jedná se o krabičku obsahující devět hracích kostek. Na každé straně kostky se nachází jeden obrázek - duha, ryba nebo třeba váha... Úkolem hráče (nebo hráčů) je hodit s kostkami a podle obrázků vyprávět příběh. Kromě základní sady existuje i řada nejrůznějších rozšíření. Protože tento nápad chválili přede mnou už mnozí jiní, nechci opakovat slova o tom, jak je hra skvělá v českém nebo cizím jazyce při tvorbě příběhu - ať už mluveného nebo psaného. Podrobněji si o tom můžete počíst třeba tady.

My jsme to vzali za trochu jiný konec - programátorský. Mezi projekty ve Scratchi jsme našli Story cube generator, který jsme si okopírovali a začali jsme ho vylepšovat. Naznačila jsem dětem, že chybu v programu je možné najít buď přečtením kódu nebo opakovaným pouštěním programu a sledováním kostek. Děti našly chybu celkem rychle - při některých hodech se stane, že dvě kostky ukážou stejné obrázky. A začaly opravovat... Sice věděly, kde je chyba, ale i tak její opravení zabralo dost času. Potom už jen vyměnily akční kostky s modrými obrázky za kostky "klasické", protože ty se jim líbí víc.