pátek 19. března 2021

Čáry s tečkami

Po kontrole toho, co by měly děti podle metodiky "Základy programování ve Scratch pro 5. ročník základní školy" ovládat ve Scratchi na konci 5. třídy, jsem zjistila, že jsme bez jakéhokoliv povšimnutí přešli možnosti Pera. Děti sice ví, že nástroje Pera nejsou v klasické nabídce, ale musí si je přidat z nabídky Rozšíření v levém dolním rohu, ale ale aktivně je nepoužívají.



Ale když děti vesele vytvářejí vlastní příběhy nebo hry, asi je na otáčení a otiskávání čtverečků a koleček nenalákám. Vypadá to, že jsem něco opomenula tak v první nebo druhé třídě... Začínám hledat, co s tím, a procházím cizí projekty ve Scratchi, abych našla nějakou inspiraci.
Konečně něco mám - zaujal mě projekt Just 12 block of code. Sice v něm není žádný příkaz otiskni se, ale to nevadí, protože to si už zvládneme vyrobit sami. Celá myšlenka tvorby točící se nádhery vypadá dobře, protože neobsahuje jen prosté otočení o několik stupňů, posun o několik kroků a otiskávání tvarů. Je tam zahrnuté i vytvoření vlastního bloku kvůli tomu, aby nedošlo k deformaci výsledného tvaru tím, že se postava schová za okraj okna - na to je nutné zatrhnout "Spustit bez obnovy obrazovky":


Nechám děti vytvořit program se zatrženou a nezatrženou obnovou obrazovky, aby samy viděly rozdíl. Kromě toho v programu dojde i na klonování a změnu barvy, takže i tím je projekt o něco zajímavější. Navíc celá krása spočívá v tom, že se osmnáct klonů pohybuje po kružnicích, které jsou navzájem posunuté o 20 stupňů. A proč zrovna o 20 stupňů a 18 klonů? To je přeci jednoduché: 18 x 20 je 360 neboli 360 stupňů. Takto nám klony pokryjí kružnici v pravidelných rozestupech. Můžeme si vyzkoušet i jiné počty. Jak by třeba vypadalo, kdybychom měli deset klonů? A o kolik stupňů by musely být jednotlivé klony posunuté?
A jedeme dál... Toto není jediná možnost, jak tvořit pohybující se nádheru. Jak by to dopadlo, kdybychom klonovali stále, nově vytvořené klony by se dál už neotáčely a my bychom je nechali po několika krocích dopředu zmizet? Jasně - získáme pohybující se ramena. V tomto případě se klony nepohybují po kružnici, ale po úsečce ze středu směrem k okraji. 
Možností tvorby barevných nádher je samozřejmě mnohem víc, ale ty další už zahrnují třeba goniometrické funkce - a na to mají naši páťáci ještě dost času.
Takže pokračujeme - předěláváme a vylepšujeme programy a nakonec se podíváme, jak by to celé dopadlo, kdybychom nechali naše klony teček otisknout nebo malovat perem. Teď nás čeká překvapení - vznikají úplně jiné obrazce. Když už to všechno víme, chápeme a umíme, můžeme tvořit vlastní nádhery. A protože se s tím vším chceme veřejně pochlubit, je dobré programy také anotovat (alespoň některé).
Tady si můžete prohlédnout naše výtvory. Nejdříve prosté tečky:






Kouzla s perem:





A na závěr konečně opakované otiskávání teček:







A protože jsme všechno moc dobře pochopili a navíc se nám tvoření barevných pohybujících se nádher moc líbí, nejspíš to naučíme i jiné děti.

2 komentáře:

  1. Nádhera, už aby byly děti ve škole. Chci je u toho vidět. Děkuji za inspiraci.

    OdpovědětVymazat
  2. Zdravím!
    Posílám tip na další možnost použití příkazu "otiskni se" -> vypisování textu pomocí písmenek (kostýmů).
    Např. zde v projektu 12letého Honzy:

    https://scratch.mit.edu/projects/393573703/

    OdpovědětVymazat