Přírodo:Scratch a online spolupráce

V říjnu jsem lektorovala jeden online kurz programování pro děti. Nebyl zvláštní vybraným programovacím jazykem (ve Scratchi se učí prpogramovat spousta dětí), počtem přihlášených dětí (na online kurzy programování, které lektoruji, se běžně hlásí kolem třiceti dětí a ani tato akce z průměru nevybočovala), počtem lektorek (online kurzy programování mají v Mateřském a rodinném centru KuřiMaTa běžně na starosti tři lektorky - jedna odpovídá v chatu a funguje jako záloha pro případ problémů, dvě se střídají při výuce programování), zapojením do programu Meet and Code (to už je taková tradice našeho mateřského centra) ani poměrem chlapců a dívek (na programovací akce se hlásí víc chlapců než dívek, ani tady tomu nebylo jinak). Proč tedy o takové akci chci psát? Protože se lišila snad vším ostatním.

Čáry s tečkami

Po kontrole toho, co by měly děti podle metodiky "Základy programování ve Scratch pro 5. ročník základní školy" ovládat ve Scratchi na konci 5. třídy, jsem zjistila, že jsme bez jakéhokoliv povšimnutí přešli možnosti Pera. Děti sice ví, že nástroje Pera nejsou v klasické nabídce, ale musí si je přidat z nabídky Rozšíření v levém dolním rohu, ale ale aktivně je nepoužívají.

Ale když děti vesele vytvářejí vlastní příběhy nebo hry, asi je na otáčení a otiskávání čtverečků a koleček nenalákám. Vypadá to, že jsem něco opomenula tak v první nebo druhé třídě... Začínám hledat, co s tím, a procházím cizí projekty ve Scratchi, abych našla nějakou inspiraci.

Story cubes - třeba v informatice, v češtině nebo v angličtině

Pár informací pro ty, kteří nevědí, co je to Story cubes neboli Příběhy z kostek - jedná se o krabičku obsahující devět hracích kostek. Na každé straně kostky se nachází jeden obrázek - duha, ryba nebo třeba váha... Úkolem hráče (nebo hráčů) je hodit s kostkami a podle obrázků vyprávět příběh. Kromě základní sady existuje i řada nejrůznějších rozšíření. Protože tento nápad chválili přede mnou už mnozí jiní, nechci opakovat slova o tom, jak je hra skvělá v českém nebo cizím jazyce při tvorbě příběhu - ať už mluveného nebo psaného. Podrobněji si o tom můžete počíst třeba tady.

My jsme to vzali za trochu jiný konec - programátorský. Mezi projekty ve Scratchi jsme našli Story cube generator, který jsme si okopírovali a začali jsme ho vylepšovat. Naznačila jsem dětem, že chybu v programu je možné najít buď přečtením kódu nebo opakovaným pouštěním programu a sledováním kostek. Děti našly chybu celkem rychle - při některých hodech se stane, že dvě kostky ukážou stejné obrázky. A začaly opravovat... Sice věděly, kde je chyba, ale i tak její opravení zabralo dost času. Potom už jen vyměnily akční kostky s modrými obrázky za kostky "klasické", protože ty se jim líbí víc.

Náš první on-line kurz programování aneb co všechno může být špatně

Svět se změnil a my se tomu přizpůsobujeme. Přišla druhá vlna koronaviru (nebo se možná rozvlnila ta první) a s tím přichází řada omezení. Těch, které nám nařídí ministerstvo, hygienické stanice, i těch, které si nařizujeme sami. Už v létě jsme se rozhodly (ano, my maminky z mateřského centra, tudíž píšu v přísudku -y), že kurzy programování pro děti uspořádáme pro jistotu on-line. Shodou okolností ten stejný nápad (pořádat kurzy programování on-line) měli i organizátoři akcí Meet and Code, takže jsme se rozhodly požádat je o finanční podporu na naše akce. Náhoda (nebo naše pedantská příprava akcí) tomu chtěla, že jsme finance opravdu obdržely. Tady by mohla pohádka skončit dobrým koncem, ale není tomu tak... Spíš bych řekla, že se pohádka pomalu začala měnit na horor.

(Doslova) pár vylepšení ve Scratchi

Je to tak, i my už jsme se dostaly k aktivní on-line výuce. K té pasivní - to znamená k účasti na nejrůznějších webinářích, workshopech, on-line kurzech, MOOC a podobně jsme propracovaly už dávno. Tentokrát jsme ale došly o něco dál - aktivně vyrábíme on-line kurzy programování ve Scratchi. Nejraději bych napsala, že už jsme je vyrobily, ale pořád ještě něco vylepšujeme.  

Ano, ta -y v přísudcích jsou tam správně, protože se jedná o ryze ženskou a holčičí záležitost. Je v tom zapojených několik maminek a jedna holčička, ale vůbec žádný tatínek nebo kluk. Tímto jsme překonaly všechny aktivity zapojení žen do IT, my hledáme muže do IT! 😄

Ale zpátky k tématu - v procesu finálního vylepšování jsme objevily dvě věci, které jsme dosud neznaly a moc se nám líbí. Možná jsme jediné, kdo to neznal, ale pro jistotu o nich něco napíšu:

1. Anotování programu ve Scratchi. Je to jednoduché - abychom přidali vlastní poznámku, klikneme pravým tlačítkem na blok, ke kterému chceme poznámku vložit. Z možností, které se nám objeví, zvolíme "Přidat poznámku". Objeví se nám žlutý obdélník, do kterého můžeme psát dle libosti. Tady se můžete podívat, jak vypadá náš hojně anotovaný program, který použijeme v on-line kurzu Programování: Příběhy a pohádky od dětí pro děti. Pokud účastníci kurzu dostanou takto anotovaný program, bude pro ně daleko jednodušší, aby se v něm vyznali.

Prázdninová hra

Před pár dny jsem s rodinou pozorovala každoroční prázdninovou nádheru - perseidy. Měli jsme štěstí na teplou noc a jasnou oblohu, navíc jsme byli celkem daleko od velkých měst. Někteří viděli padajících hvězd víc, někteří jen pár. Pro ty, kteří by měli pocit, že jich neviděli dost, jsem ve Scratchi začala vyrábět hru, kde si jich každý může prohlédnout hromady a navíc i některé z nich pochytat. Jenže jsem nebyla dostatečně rychlá a velkou část programování zákeřně provedla dcera v době, kdy jsem myla nádobí.

Pokud byste chtěli, návod si můžete přečíst tady, zahrát si ji můžete tady a pro zájemce je program tady.

Programování a robotika

Přemýšlím, jak se naše děti dostaly k programování a ke stavění robotů.Všechno začalo už v předškolkovém věku. Ano, čtete správně - v době, kdy jim ještě nebyly ani tři roky. A protože je každé z našich dvou dětí úplně jiné, i jejich začátky byly jiné. 

Dcera má ráda příběhy, miluje je od té doby, kdy se naučila mluvit. Příběhy ráda poslouchala, ráda si prohlížela obrázkové knížky s příběhy, příběhy si sama vymýšlela a povídala je všem lidem okolo. Příběhy chtěla mít i nějak zaznamenané, takže mi je diktovala a já jsem jí je zapisovala a opakovaně četla. Příběhy si také hrála s panenkami a poníky, když jsem jí občas půjčila mobil, tak si jednotlivé scény fotila. Čirou náhodou jsem jednoho dne objevila ScratchJr. Je to skvělá aplikace, kde se děti mohou naučit základům programování. Ale o to tehdy vlastně ani nešlo - v té aplikaci mohou vytvářet příběhy. Prostě přijde jeden duhový poník za druhým, něco si spolu popovídají, někam jdou, zažijí při tom nějaké dobrodružství a nakonec všechno dobře dopadne. Tak vypadal první příběh, který dcera s mou pomocí ve ScratchJr vytvořila. Její příběh tím pádem dostal naprosto novou dimenzi - stal se z něj vlastně film. Dcera ani nevěděla jak, ale učila se tím základům psaní programů. A protože její příběhy byly celkem složité, nestačilo jí jen to, že postava půjde dva kroky vlevo a potom pět kroků vpravo. Vlastně mi nezbylo nic jiného než prostudovat během pár dnů celou metodiku a všechno jí vysvětlit. Když jsem už měla akorát tak dost studia ScratchJr a řekla jí, ať si to zkusí najít mezi neznámými ikonkami sama, byla z toho akorát nešťastná a experimentovat se jí vůbec nechtělo. Takže jsem nakonec metodiku dočetla až do úplného konce a všechno jí prozradila.

Zeměpis a programování

Co může mít společného zeměpis a programování? Třeba interaktivní výukovou mapu krajů České republiky. Takovou jednoduchou, kterou zvládnou vyrobit i děti na prvním stupni základních škol. Jednu takovou vyrobilo pro ostatní děti i naše dítko v programovacím jazyce Scratch. Scratch je vizuální dětský programovací jazyk navržený pro výuku programování a tvorbu jednoduchých her nebo animací. Program je přístupný online ve všech moderních prohlížečích (takže není třeba nic instalovat) a navíc má českou lokalizaci (to znamená, že je všechno v češtině). Pokud by někdo potřeboval pracovat bez přístupu k internetu, může si nainstalovat Scratch Offline Editor.