Story cubes - třeba v informatice, v češtině nebo v angličtině

Pár informací pro ty, kteří nevědí, co je to Story cubes neboli Příběhy z kostek - jedná se o krabičku obsahující devět hracích kostek. Na každé straně kostky se nachází jeden obrázek - duha, ryba nebo třeba váha... Úkolem hráče (nebo hráčů) je hodit s kostkami a podle obrázků vyprávět příběh. Kromě základní sady existuje i řada nejrůznějších rozšíření. Protože tento nápad chválili přede mnou už mnozí jiní, nechci opakovat slova o tom, jak je hra skvělá v českém nebo cizím jazyce při tvorbě příběhu - ať už mluveného nebo psaného. Podrobněji si o tom můžete počíst třeba tady.

My jsme to vzali za trochu jiný konec - programátorský. Mezi projekty ve Scratchi jsme našli Story cube generator, který jsme si okopírovali a začali jsme ho vylepšovat. Naznačila jsem dětem, že chybu v programu je možné najít buď přečtením kódu nebo opakovaným pouštěním programu a sledováním kostek. Děti našly chybu celkem rychle - při některých hodech se stane, že dvě kostky ukážou stejné obrázky. A začaly opravovat... Sice věděly, kde je chyba, ale i tak její opravení zabralo dost času. Potom už jen vyměnily akční kostky s modrými obrázky za kostky "klasické", protože ty se jim líbí víc.

Jazyk český - jazyk hezký (neboli psaní slov s předponami s- a z-)

Psaní slov s předponami s- a z- je věc ošemetná, občas i magická. Něco můžete sbrousit nebo zbrousit - při obojím vezmete do ruky pilník, brusku nebo třeba rašpli a vykonáváte akci broušení, kterým cosi odstraňujete z nějakého předmětu. Když toho odstraníte jen tak trochu, neboli povrch, tak se jedná o sbroušení. Ovšem při důkladnějším broušení tu najednou máte zbroušení. Kudy ovšem vede přesná hranice mezi s- a z- v procesu broušení, nám už slovníková ani výkladová část Pravidel českého pravopisu objasnit nemůže, neb se jedná o záležitost celkem individuální.

S dětmi opakuji psaní slov s předponami s- a z- a děti pomalu zjišťují, že ono sokratovské "Vím, že nic nevím" tady platí snad stonásobně. A já pro změnu zjišťuji, že cvičení v učebnicích a pracovních sešitech jsou vesměs nudná, takže jejich hojným používáním pomalu vyvolávám odpor k výuce českého jazyka. Prostě na to musím jít jinak.

Výtvarka jinak

Jedno našich z dětí chodí do výtvarného kroužku v místní ZUŠce. Chodí - v poslední době spíš sedí u počítače a sleduje paní učitelku a ostatní spolužáky. A sedí u něj v tu dobu moc rádo, protože paní učitelka vymyslela z mého pohledu skvělý systém výuky.  Možná je skvělý "jen" kvůli paní učitelce, která je skvělá nezávisle na tom, jestli učí on-line nebo off-line nebo nějak jinak. Možná je skvělý, protože je to "jen" výuka výtvarky. Nebo je to všechno jinak.

Paní učitelka místo tří vyučovacích hodin s dětmi tráví online většinou něco přes jednu vyučovací hodinu. Aby je nepřetěžovala malováním nebo plácáním z plastelíny? Ale kdepak! Systém je úplně jiný a vede k tomu, že alespoň u nás se tvoří daleko více a intenzivněji než ony tři vyučovací hodiny. A dítě si na svých výtvorech dává opravdu hodně záležet. 

Duolingo

Pro mnohé bude dnešní příspěvek nošením dříví do lesa. Nebo sov do Athén. Nebo (a to nejvíce ze všeho) sov do tabletu, mobilu nebo počítače.

O čem chci psát? O aplikaci Duolingo, jejímž maskotem je sovička Duo. Je to jedna z mnoha aplikací, pomocí kterých se můžete učit nebo opakovat cizí jazyky. Moje děti ji využívají k opakování angličtiny, jiné jazyky jsem v této aplikaci prozatím nezkoumala, takže budu psát výhradně o našich zkušenostech s angličtinou.

Samotná výuka je v Duolingu rozdělená do témat, která obsahují jednotlivé gramatické jevy nebo okruhy slovní zásoby. Témata de dále dělí dov ětšího nebo menšího počtu lekcí. Každá lekce obsahuje cvičení typu psaní slyšeného slova nebo věty, překlady slov nebo vět, výběr správného překladu z řady nabízených slov, doplňování správného tvaru slova do věty a ústní opakování slov nebo věty. Když zvládnete všechny úkoly z dané lekce, můžete pokračovat na další.

Vánoční a novoroční přání

Blíží se Vánoce a konec roku. Lidé si posílají přání pěkných svátků. A co já? Co posílám těm, kteří byli ochotní číst tento článek? Klikněte a uvidíte!

Zmáčkněte na zelený praporek a sledujte...

Když budete chtít změnit parametry, zmáčkněte libovolnou klávesu, změňte parametry (pokud se rozhodnete pro nízké hodnoty stupňů, doporučuji nastavit i nízké hodnoty kroků, jinak vám vločky utečou) a klikněte myší do obrázku. Opakujte, dokud vás to nepřestane bavit. Pokud si budete chtít přečíst program, klikněte sem.

Opakování pomocí alfaboxu

V Nápadníku metod pro výuku českého jazyka, který si můžete stáhnout na stránkách Pedagogicko-psychologické poradny Ústí nad Orlicí, jsem objevila opakovací variantu metody alfabox. 

Metoda spočívá v tom, že žáci dostanou tabulku se všemi nebo téměř všemi písmeny abecedy a mají za úkol každé políčko vyplnit nějakým údajem, který začíná na dané písmeno a vztahuje se k zadanému tématu. Alfabox je možné použít jak při prezentaci nového učiva (příklad najdete třeba zde), tak při reflexi probraného učiva (příklad je třeba zde), při samostatné i skupinové práci. 

Já jsem alfabox použila jako metodu opakování toho, co jsme si povídali o prvním českém králi Vratislavovi. Svůj alfabox vyplňovalo jak dítko, tak i já. Když jsme měli vyplněno, navzájem jsme si své odpovědi porovnali. Zábavy jsme si užili dost a zároveň jsme zjistili, že některá písmena abecedy se nám opravdu těžko vyplňovala. Nicméně právě ta neobyčejně podnítila naši kreativitu.

Okýnko, záporní lidé a Dragonbox

 120 - 5x⬜ = 80

Dítko nevěřícně zírá na příklad. Chvíli čekám, jestli se nerozmluví, ale ono ne. Pro jistotu se tedy zeptám, jestli ví, co s tím. "Celkem ano, ale nevím, co s tím potom. Když na obou stranách odečtu sto dvacet, vyjde mi, že minus pět okýnek je minus čtyřicet. To třeba znamená, že minus pět lidí má dohromady dluh čtyřicet korun. Otázka je, kolik má každý z nich. A to opravdu neumím vypočítat."

Co s tím - úvaha je správná, ale naučený matematický aparát nestačí na výpočet. Zkouším navrhnout, že třeba jiným způsobem je možné přeci jen dojít k tomu, jaké číslo se má dosadit do okýnka. Je to marné, dítko trvá na tom, že v učebnici pro pátou třídu chtějí po dětech "snad vysokoškolskou látku".