Tento školní rok se u nás v některých ohledech lišil od všech minulých a v jiných byl takový normální. Úplně normálně jsme se učili matematiku, češtinu, angličtinu...
Největší změnou byl i u nás koronavirus. Ale tak nějak jinak. Zjistili jsme, že se stáváme pány svého času a nemusíme být v určitou dobu na určitém místě. Pomalu se začala objevovat spousta dobrých nápadů, jak vést kroužky distančně. Takže po pár týdnech jsme měli doma distanční výuku hry na hudební nástroj, na které bylo nejlepší to, že si dítě mohlo vybrat, které skladby se bude učit. Když jsem zpětně počítala naučené skladby za tři měsíce s koronavirem a za zbytek školního roku, ke svému údivu jsem zjistila, že za tři koronavirové měsíce se dítě naučilo přibližně stejné množství skladeb jako za celý zbytek školního roku. Stačilo jen říct: "Tady máš jednu skladbu povinnou a jestli se chceš naučit něco dalšího, dobrovolnosti se meze nekladou." Moc za tento přístup paní učitelce děkuji.
Kromě toho se objevil i kroužek keramiky v distanční podobě - paní učitelka dětem vyráběla videa s návody, co tvořit, děti si každý týden vyzvedávaly keramickou hlínu, něco z ní vytvořily, příští týden dílo odevzdaly a vyzvedly si další materiál. I ostatní učitelé byli naprosto skvělí - paní učitelka z výtvarky děti zásobovala inspirací a fotografie vzniklých prací vystavovala na internetu. Pan učitel z hudební nauky posílal seznam videí s pěknými skladbami, které našel na YouTube, pan učitel z literárně-dramatického oboru také posílal seznamy videí - pro změnu divadelních her. V rukodělném kroužku si děti vybraly veškerý materiál, který potřebovaly, ještě před vyhlášením karantény a potom už jen tvořily a tvořily. Doma zavládl klid a pohoda.
Postupně nám ale karanténní klid začaly rušit nádherné vzdělávací kurzy, pořady a videa. V určitou dobu chtěly děti sedět u počítače, aby se naučily skládat origami nebo třeba vyrábět objekty v TinkerCadu. A když nebylo nic na počítači, často běželo něco zajímavého v Odpoledce (třeba o strupovitosti brambor nebo o vládě Lucemburků). Dcera se stala fanynkou videí učitelského youtubera Milana Bárty, syn se vrhnul na videa od Evropské vesmírné agentury... Abychom jen nebrali, ale i dávali, oprášila jsem tento zapomenutý blog a začala znovu psát o tom, jak se doma učíme.
Děti zhodnotily školní rok následovně: "Ta karanténa byla skvělá, naučili jsme se spoustu zajímavých věcí, ke kterým bychom se jinak ani náhodou nedostali!" A já jen doufám, že to dobré, co karanténa přinesla, přetrvá i v příštím školním roce.
Žádné komentáře:
Okomentovat