Osou naší výuky přírodopisu v šesté třídě se stala učebnice Ekologický přírodopis vypracovaná kolektivem autorů pod vedením Danuše Kvasničkové. Tato učebnice klade důraz na vztahy mezi organismy a děti se přírodopisu učí skrze poznávání jednotlivých ekosystémů. Krásná myšlenka - budeme spolu chodit do lesa, na louku nebo k rybníku, kde se v praxi budeme učit o jednotlivých organismech. Jestli to tak bude fungovat, jsem v létě testovala na našich dvou dětech. Byla to nádhera - strávili jsme spoustu dní v lese, nosili jsme si domů na podrobnější výzkumy lišejníky, houby, větvičky, šišky... Během nějaké doby jsme zjistili, že už nám nestačí fotoaparát a "je nutný" USB mikroskop, časem přišel na řadu i mikroskop klasický. A protože všechno vypadalo nádherně, rozhodli jsme se, že ve výuce podle této učebnice budeme pokračovat.
Avšak svět není jen nádherný - a ukázalo se, že i venkovní výuka podle této učebnice má svoje problematická místa. Narazili jsme na téma na podzim obtížně zvládnutelné - jarní efemeroidy (neboli vytrvalé byliny, které kvetou jen krátce, a to brzy na jaře). Co s tím? Odsunout na jaro a probírat sněženky společně s kachnami a labutěmi? A nezapomenu pak na to, že se mám v učebnici vrátit k rostlinám jarního aspektu, a děti budou až do konce života ochuzené o plicníky, sasanky a jaterníky? Nebo o tématu popovídat teď jen teoreticky a na jaře se k tématu vrátit prakticky - ale nebude to teď na podzim takové suché a teoretické neboli nuda?
Nakonec jsem se přiklonila k druhé variantě. Prohlédli jsme si obrázky jarních rostlin, našli něco málo v herbáři a zahráli si pexeso s tématem jarních rostlin, které jsem pro děti vyrobila už před několika lety. Potom následovala moje otázka - proč je pro tyto rostliny výhodné kvést brzy na jaře? Ráda bych napsala, že následovala smršť smysluplných odpovědí, ale nebylo to tak. Následovalo zaražené ticho. Na hledání odpovědí jsme tedy použili pracovní list z lekce Proč kvetou tak brzy z Učíme se venku. A aby toho přemýšlení nebylo málo, přidali jsme ještě SWOT analýzu podle návodu z blogu Tajného učitele. Zjistili jsme tak, že brzké kvetení na jaře má nejen řadu výhod a příležitostí, ale i nějaké ty slabiny a hrozby.
O to víc se teď všichni těšíme, jak na jaře půjdeme lesem a prohlédneme si pořádně třeba dymnivky nebo orseje a prozkoumáme, to, o čem jsme si na podzim teoreticky povídali, i v praxi. A tehdy určitě využijeme některé ze spousty dalších nápadů, které jsou shrnuté v článku DV… jak na jarní květiny v blogu Pesleří. A teď na podzim si na vycházky vezmeme knihu Miloše Zapletala Výpravy za dobrodružstvím a budeme podle ní zkoumat třeba ocúny. Už kvetou.
Tento obrázek není náš, vyfotil ho Niklas Ohlrogge a publikoval na Unsplash.
Žádné komentáře:
Okomentovat