Dnešní článek měl být o Evropském týdnu programování a hlavně o tom, že velká část kurzů programování se letos koná online, takže se děti mohou zúčastnit spousty skvělých kurzů, ke kterým by se jinak asi nedostaly.
Jenže se pár věcí změnilo. Vlastně ani ne tak změnilo, ale spíš pomalu měnilo, avšak mně to došlo až teď. Dnešní článek bude obsahovat jeden graf a nějaká čísla, ale vůbec žádné inspirace v oblasti vzdělávání. Myslím si však, že o to je důležitější, abyste si ho přečetli.
Koronavirus - některé štve, některým vzal výdělek, někteří si myslí, že ve skutečnosti neexistuje, někteří se ho bojí, někteří zase ne. A já mám v poslední době takový koronavirový koníček - sleduji počty lidí, kteří jsou pozitivně otestovaní, počty lidí, kteří jsou hospitalizovaní a dokonce i lidí, kteří zemřeli. Trošku těm číslům rozumím, protože hodnocením nejrůznějších čísel se živím.
Grafy, jak stoupají počty lidí, u kterých byl pomocí testu nalezen koronavirus, nejspíš všichni znají. Proto nic takového ani ukazovat nebudu. A co počty hospitalizovaných? No, taky jsou všude. Ale zkusíme to trochu jinak - co třeba podívat se na obojí. Hmm, prý jste to už viděli... Ale tohle asi ne:
Co nám vlastně ten graf říká? Existuje závislost mezi průměrným počtem lidí, kteří byli pozitivně testovaní na koronavirus, a počtem lidí v nemocnicích o deset dní později. Proč zrovna o deset dní? Protože v průměru trvá deset dní, než se z pozitivně testovaného stane hospitalizovaný. V grafu vidíme dvě jednoznačně odlišitelné závislosti - první končí zhruba u dvou tisíc pozitivně testovaných, druhá začíná přibližně u dvou tisíc hospitalizovaných. Ta část závislosti, která začíná přibližně u dvou tisíc hospitalizovaných, vypovídá o současném stavu - první bod odpovídá 9. říjnu. Pokud si ještě pamatujete ze školy výpočty spojené s přímou úměrností, můžete si jednoduše spočítat, jaká je rovnice přímky, která prochází dvěma body určenými osami x a y. O něco málo složitější (ale zase o něco přesnější) je nástroj, který používají odborníci - lineární regrese. Pomocí této lineární regrese zjistíme, že y = 0,76 * x + 258 neboli počet hospitalizovaných se rovná průměrnému počtu pozitivně diagnostikovaných o deset dní dříve vynásobený číslem 0,76 plus 258.
Aby si každý mohl spočítat, kolik bude s největší pravděpodobností lidí v nemocnicích za několik málo dní, ještě musím vysvětlit výpočet toho průměrného počtu pozitivně testovaných lidí. Co je to průměr, asi všichni znají: sečtu všechna čísla a podělím je počtem čísel. V našem případě má smysl používat sedimdenní klouzavý průměr. Proč sedmidenní a ne za jiný počet dnů? Jednoduše - v sobotu a v neděli se testuje méně, v pondělí to také nebývá žádná sláva, zato páteční čísla bývají dost často za daný týden rekordní. To znamená, že je potřeba, abychom v našem průměru měli zahrnuté všechny dny v týdnu přesně jednou. A můžeme si už dnes spočítat průměr ke včerejšímu dni? Kdepak, to bychom měli hodnoty posunuté v čase - vypočtený průměr musíme přiřadit k "průměrnému dni" z našeho průměru. To znamená, že sedmidenní průměr hodnot od soboty do pátku přiřadíme k úterku, od neděle do soboty přiřadíme ke středě, od pondělka do neděle ke čtvrtku... Takto si můžeme spočítat, jaký byl sedmidenní průměr počtu pozitivně diagnostikovaných od soboty 10. října do pátku 16. října. Výsledné číslo (7 249 pozitivně testovaných) patří k úterku 13. října. To nám poskytne hodnotu pro předpověď počtu lidí v nemocnicích o deset dní později - tedy 24. října. Dosadíme si tedy do vzorečku y = 0,76 * 7249 + 258. Výsledné číslo y nám řekne, kolik lidí se dá očekávat v nemocnicích 24. října (je to 5 767). On to určitě nebude přesně toto počet, ale kolem něj (o pár stovek nahoru nebo dolu) by se hodnoty měly pohybovat. Dnes (17. října dopoledne) můžete na webových stránkách ministerstva zdravotnictví najít aktuální počty hospitalizovaných z 15. října, výsledky za 24. říjen budou zveřejněné 25. října po osmnácté hodině.
Z mého pohledu nejděsivější na celém tomto výpočtu je skutečnost, že se jedná o lidi, kteří se už nakazili, ale někteří z nich ještě ani netuší, že jsou nakažení. A 24. října budou těmi, kteří budou v nemocnici doufat, že se během následujících dní nepřesunou do mezi "osoby v těžkém stavu a/nebo s vysoce intenzivní péčí (UPV, ECMO)". Bohužel čtvrtinu z nich to ale potká. I to nám říká statistika.
A závěr? Osud nakažených je už sice daný, ale osud těch, kteří se nenakazili, ještě ne. Ten, komu se podaří se nenakazit, může zachránit nejen sebe před pobytem v nemocnici, na JIP nebo před smrtí v důsledku infekce koronavirem, ale může také nenakazit další lidi a tím vším tak pomoci zdravotníkům v nemocnicích, aby byli schopní situaci zvládnout.
Žádné komentáře:
Okomentovat